Letní slunovrat nastal dnes 21. června,
jeden z nejmagičtějších dní v roce
Letní slunovrat startuje léto,
přichází radost, naděje a plodnost.
Je to okamžik, kdy slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své dráhy (jeho paprsky v tento okamžik dopadají kolmo na obratník Raka).
V tento moment je k nám slunce nejblíže,
má největší sílu
a bohužel se začne opět „vracet“ k obratníku Kozoroha,
takže se den začne krátit.
Dnes tak bude nejdelší den a nejkratší nejsvětlejší noc.
Původně se jedná o pohanský svátek- vítání slunce.
Lidé tuto noc strávili oslavou u ohně, celou noc nespali a ráno vítali východ slunce.
Poté si skropili tvář ranní rosou nebo se v rose koupali.
Oslavy Letního slunovratu byly později vystřídány oslavami Svatojánské noci
Zvyky, tradice, pověsti,
které se k těmto svátkům tradují
Voda v přírodě má omlazující účinek.
Ranní rosa léčí nemoci očí a posiluje zrak.
Koupeme se v potoce nebo v ranní rose na louce,
to nám přinese svěžest a zdraví.
Provádíme očistné rituály u studánek,
které se na počest léčivé síle vody zdobí květinami.
Mladé dívky rituálně otevírají studánky,
obcházejí je po směru hodinových ručiček.
Na vodní hladině je možné spatřit budoucnost.
Lidé považují lesní studánky za kouzelné a léčivé.
Na nejvyšších kopcích se zapalovaly rituální ohně,
u nichž se scházela mládež z každé vesnice.
Ohně se obcházely v kruhu a přeskakovaly,
symbolicky to vyjadřuje očistu od všeho negativního,
posílení a upevnění zdraví.
Popel z těchto ohňů se rozhazoval po polích
pro dobrou úrodu.
Do tmavé noci se vyhazovaly hořící košťata,
aby ochránily vesničany od nečistých sil.
Zapálenými bylinami se pak žehnalo dobytku.
Je to noc nejvhodnější pro předvídání budoucnosti, seznamování, léčení pomocí léčivých bylin a hledání pokladů.
Také se traduje, že během této noci vám semínko kapradí může přivolat lásku.
Podle českých pověstí se o Svatojánské noci v lesích a na lukách proháněly bludičky a lesní panny.
Pokud jste dobrý člověk nemusíte mít strach, neublíží vám.
Země se otvírala a byla ochotna vydat nám své poklady (hluboké duchovní zážitky).
Dary slunečním bohům a měsíčním bohyním se házely do studní nebo hlubokých vod:
mince, zlaté sošky, keramika, vyřezávané dřevěné sošky.
Studánkám a pramenům se přinášely obětiny:
med a koláče.
Každé stavení se kropilo svěcenou nebo čistou pramenitou vodou.
Domy byly zdobeny květinami a březovými větvičkami.
Lidé zdobili posvátné duby barevnými pentlemi,
kolem těchto stromů se tančilo, hodovalo a hrály hry.
Devatero kvítí a svatojánské koření
trhané v předvečer letního slunovratu či za svatojánské noci levou rukou používaly báby kořenářky při léčení, ochucení pokrmů či k magickým účelům, např. vykuřování.
Devatero kvítí se trhá v naprosté tichosti,
nesmí se promluvit ani se ohlédnout.
Uložené pod polštářem přivodí sny.
Mezi devatero kvítí patří chrpa, kopretina, smolnička, planá růže, rozchodníček, mateřídouška, fialka, zvonek a čekanka.
V předvečer letního slunovratu se sbírají všechny právě rostoucí léčivé bylinky, nazývají se svatojánské koření. Mají magickou moc, kterou báby kořenářky využívají při léčení, ochucení pokrmů, ale také k magickým rituálům.
Noc strávená (přespaná) v blízkosti černého bezu přináší splnění nejtajnější přání.
Další byliny letního slunovratu
Čarodějné kapradí
Pokud se odvážíme na Svatého Jana se do hlubokého lesa o půlnoci, nalezneme v kapradí květy (ve tmě někdy zelenkavě světélkující) proměněné ve zlato
Babky kořenářky je sbíraly, zpracovávaly do hmoty zvané lesní vosk používají je jako lék a afrodisiakum.
O svatojánské noci se nám může uprostřed bujného porostu kapradí zjevit budoucnost.
Třezalka tečkovaná
Představuje symbol světla a tmy v rovnováze. Vyrobíte-li si léčivý třezalkový olej (z květů sbíraných o svatojánské noci levou rukou), možná vás překvapí výsledná, krásně červená barva.
Pelyněk černobýl
Pelyněk si zasloužil přezdívku bylina Svatého Jana, vládne skrytou magickou mocí. Používá se jako léčivka i koření. Pokud jej nasbíráte o letním slunovratu a sušený budete nosit v kouzelném váčku při sobě, přinese vám štěstí.