Někdy trvá mnoho let, než se naučíme vidět v těžkých chvilkách našeho života požehnání

Určitě se ve vašem životě objevily okamžiky, kdy vás napadla věta Proč zrovna já  a Proč právě teď? Ztratíme peněženku, neprojdeme u zkoušky, přijde nemoc, odejde nám milovaná bytost, déšť přijde když nemáme deštník, píchneme kolo u auta… …V takových okamžicích se necítíme pohodleně, rozbuší se nám srdce, střídají se pocity tepla a zimy, občas propadáme panice, opouští nás síly…..nejraději bychom byli neviditelní.

V daný okamžik nechápeme smysl dění. Teprve s odstupem času přijde pochopení a porozumíme tomu, proč nás lekce potkala. Dokážeme být vděčni i za  nepříjemné chvilky, za všechny události i lidi našeho života. Dokážeme ocenit krásu běžných všedních dní, úsměvu druhých, barevného podzimního listí, vlastního falešného zpěvu….,-))) A  vážit si drobností a často samozřejmostí, které jsme se naučili brát automaticky. Pochopíme,

že jakákoliv situace nám dává příležitost milovat a odpouštět druhým

a samozřejmě taky sám sobě.

Vděčnost se stane spoučástí našeho životního stylu